Nejlepší koláče na plech - e-kuchařka s rodinnými recepty. PROHLÉDNOUT »

české Velikonoce

České Velikonoce v kuchyni

Velikonoce v minulosti patřily k důležitým křesťanským svátkům, připomínaly ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Slavily se také jako svátek jara, s českými Velikonocemi je svázáno velké množství tradic, na spoustu z nich však pomalu zapomínáme.

Jako většina svátků, také Velikonoce jsou spojené s vařením pokrmů typických pro tyto dny, peče se obřadní pečivo. Pojďme si shrnout některé z nich.

Pašijový týden

Velikonocům předchází čtyřicetidenní půst, který začal po zimním masopustu.

Poslední týden půstu se nazývá pašijový. Do tohoto týdne spadají významné velikonoční dny, jako je Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční (neděle) a konečně Velikonoční pondělí.

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek se připomíná Ježíšova poslední večeře, na které jej zradil jeden z jeho apoštolů, Jidáš Iškariotský. V Jidášovi se však posléze hnulo svědomí a oběsil se na provazu na stromě.

V upomínku na tuto událost se ve čtvrtek pečou jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které se vyválí na provazce a pak se z něho pečou různé tvary – nejčastěji spirály nebo knoty. Ty mají připomínat provaz, na kterém se Jidáš oběsil.

Recepty na jidáše:

Velikonoční jidáše

Jednoduchý recept na velikonoční jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, potírané medem.
Vyzkoušet recept
velikonoční jidáše

Velikonoční jidáše, staročeský recept

Staročeský recept na velikonoční jidáše.
Vyzkoušet recept
velikonoční jidáše

Jidáše se potírají medem, pečivo je tak nejenom sladší a voňavější, podle pověry má med požitý na Zelený čtvrtek ochránit před hadím uštknutím a dalšími otravami.

Na Zelený čtvrtek by se mělo pojíst něco zeleného, to aby „nebolelo v krku“. Obvykle se dělávala polévka ze zelených jarních bylin.

Začínalo se také s pečením velikonoční nádivky, která měla v různých regionech jiná jména: hlavička, sekanice, nadívanina. Součástí hlavičky bylo uzené maso a především jarní bylinky.

Recept na velikonoční hlavičku:

Velikonoční hlavička

Klasický sváteční recept z uzeného masa a mladých kopřiv, velikonoční hlavička.
Vyzkoušet recept
velikonoční hlavička

Velký pátek

Den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Na Velký pátek se držel přísný půst, lidé tím vyjadřovali solidárnost s Ježíšovým utrpením.

V kuchyni byl klid, nesměl se péct chléb, ba ani orat – když Ježíš zemřel, nesmělo se hýbat zemí.

Bílá sobota

Zato na Bílou sobotu bývalo v kuchyni rušno!

Hned ráno hospodyně vymetala stavení novým koštětem, aby vyhnala blechy.

Poté zadělávala na mazanec, sladký bochánek z kynutého těsta, jehož povrch se nařezával do kříže. Na druhý den se mazanec nesl do kostela na posvěcení.

Velikonoční mazanec

Recept na luxusní mazanec, vláčný a máslový.
Vyzkoušet recept
velikonoční mazanec

Špaldový mazanec s tvarohem

Velikonoční mazanec ze špaldové mouky, do těsta jsem přidávala tvaroh, aby byl mazanec hutnější. Dobrota!
Vyzkoušet recept
velikonoční mazanec

Někde se do mazance přidával sýr nebo tvaroh, pak se mu říkalo „syrnej koláč“.

O Bílé sobotě bohatší pekli jehněčí maso, které se také nechávalo světit. Chudší nahrazovali jehněčí maso pečením sladkého beránka, kterého spolu s mazancem nechávali posvětit v kostele místo masitého pokrmu.

Tradice velikonočního beránka se dochovala až do dnešní doby.

Boží hod velikonoční

To je vždy neděle, která následuje po Bílé sobotě. Mimo jiné, Boží hody máme v roce tři: vánoční, velikonoční a svatodušní (neboli Letnice, slaví se 50 dní po Velikonocích).

Na Boží hod velikonoční se lidé scházeli v kostele na ranní mši, traduje se, že v noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, na kostely se vrátily zvony, které na Zelený čtvrtek odletěly do Říma.

Lidé do kostela nosili světit obřadní pokrmy, které upekli na Bílou sobotu.

Podle zvyklosti měli do kostela přijít v něčem novém, aby přivítali znovuzrození. Podobná tradice se uchovala dodnes, kdy bychom si měli na Velikonoce pořídit nějakou novou věc, aby nás „nepokakal beránek“.

V neděli se také barvila vejce, která byla považovaná za zrod nového života. Na Boží hod velikonoční si rodina měla u stolu rozdělit jedno vařené vajíčko, aby držela pohromadě.

české Velikonoce

Velikonoční pondělí

Pondělí patřilo zábavě a veselí. Při pomlázce chlapci chodili „vyšlehávat z děvčat lenost“, případně se říkalo, že je šlehají, aby dívky vydržely po celý rok zdravé.

Pomlázce samotné se říkávalo také tatar nebo žíla.

Vajíčka se dříve barvila na červeno, červená byla považovaná za barvu života. I proto se původně říkalo Červené pondělí, až později, kdy se vajíčka začala barvit i jinými barvami, se ustálil termín Velikonoční pondělí.

Přírodně se vajíčka barvila cibulí nažluto nebo mladým ječmenem nazeleno.

Vejcím, zdobeným různými výtvarnými technikami, se říká kraslice.

O autorovi

    Redakce

    Tipy, rady, recenze - v kuchyni i u stolu.

    Kliknout zde pro přidání komentáře

    Přidat komentář:


    Sdílej s přáteli
    Hezký článek z webu MlsnáVařečka.cz, který stojí za přečtení: České Velikonoce v kuchyni, odkaz je tady: https://mlsnavarecka.cz/ceske-velikonoce-v-kuchyni/