Hmoždíř v kuchyni
Hmoždíř je prastarý nástroj, kterému přišli na chuť naši předkové, a už je to nějakých pár stovek let. Hmoždíř byl hojně využíván v alchymii, farmakologii, při přípravě stavebních směsí, a samozřejmě také při vaření. Ani dnes by v moderní kuchyni neměl chybět.
Krásné hmoždíře najdete v Chefshop.cz – mrkněte!
Princip hmoždíře je právě tak primitivní, jako funkční: skládá se z nádoby a tloučku, s jejichž pomocí rozdrtíte koření, bylinky, nebo připravíte pesto, ve němž se dokonale prolnou všechny substance a chuti.
Hmoždíř poslouží při tření čerstvých i sušených bylinek, rozmělní stroužky česneku, připravíte v něm čerstvé koření na perník: hřebíček, skořice, badyán, anýz, nové koření, dále kmín nebo koriandr.
Mnoho hospodyněk dnes nahrazuje hmoždíř elektrickým mlýnkem. Taková příprava je sice rychlejší, ale postrádá kouzlo a výhody ruční práce. V hmoždíři mnohem lépe a s citem připravíte správnou hrubost a konzistenci surovin, ale také se neochudíte o báječná aromata, která se při ručním tlučení a tření uvolňují.
Jak vybrat hmoždíř?
Co budete v hmoždíři připravovat? Hmoždíř musí být dostatečně hluboký a z materiálu, který vydrží nejenom tření, ale také drcení. Palička (tlouk) je potřeba velká, úměrná velikosti nádoby, aby s ní šlo efektivně pracovat. Hmoždíř a tlouček se dodávají jako set, kdy velikost a tvar paličky do hmoždíře perfektně zapadá.
Jestliže naše babičky používaly hmoždíře mosazné, dnes se nejčastěji setkáme s kamennými, používá se také keramika nebo bambusové dřevo.
TIP: Výběr krásných hmoždířů najdete v Chefshop.cz
Kamenný hmoždíř
Hmoždíř President, zdroj: TESCOMA.cz
Hmoždíř z přírodního kamene, například žuly, je dostatečně masivní a odolný, aby v něm bylo možné drtit koření a zároveň třít jemné lístky čerstvých bylinek.
Ideální je, pokud je vnitřní část hmoždíře i tlouku lehce zdrsněná, se surovinami půjde lépe pracovat a nebudou při práci tolik vyklouzávat ven.
Mosazný hmoždíř jako od babičky
Mosazné hmoždíře jsou nejen funkční, ale také krásným doplňkem do kuchyně. Starožitné hmoždíře z mosazi bývaly bohatě zdobené, leckdy je najdete uložené na půdě, protože dříve byly obvyklé v každé domácnosti.
Jejich nevýhodou může být hlučnost, při práci „zvoní“, ale třeba moje děti mosazný hmoždíř milovaly. Když byli kluci malí, stačilo dát jim do hmoždíře pár kuliček nového koření, a o zábavu bylo postaráno. Jen poblíž nesměli být žádní sousedé.
TIP: Hmoždíř je ideální pro přípravu domácího pesta. Vyzkoušejte třeba pesto z medvědího česneku, bylinky, která patří k nejsilnějším přírodním antioxidantům s blahodárnými účinky pro lidský organismus.
Porcelánový nebo dřevěný hmoždíř
Oba materiály jsou vhodné spíše pro tření bylinek, stroužků česneku, nebo pro nadrcení pilulek, které nám předepsal lékař. Spíš než k hmoždířům mají blíže ke třecím miskám. Jsou křehčí, a hrubé zacházení by se nám nemuselo vyplatit. Na druhou stranu jsou skladnější a také údržba je snazší.
A jak hmoždíř čistit?
Při tření, tlučení a drcení se uvolňují aromata zpracovávaných surovin, která jsou leckdy velmi výrazná. Hmoždíř je proto po práci potřeba vždy řádně vyčistit. Obvykle stačí teplá voda a běžný čisticí prostředek, případně nechat jej odmočit.
U materiálů, které rády natahují vůni a pach, které se následně usazují ve stěnách, je možné při čištění použít jemné tekuté abrasivum, v krajním případě smirkový papír.